O mně
Jmenuji se Markéta Baliharová a narodila jsem se jako pražské dítě ve znamení lva v roce 1971. V době mého narození tatínek koupil chaloupku v malinké vesničce v Podkrkonoší. Tam jsem trávila veškeré prázdniny a spoustu víkendů v roce. Ve volné přírodě jsem se cítila vždy šťastná. I když má Praha spoustu nádherných míst na Malé Straně i na Starém Městě, které navždy zůstanou v mém srdci, energie rozkvetlých luk, lesů a zlatých polí byla pro mne vždy prvořadá. Šla jsem za hlasem svého srdce a v roce 1992 jsem se do malebné vesničky pod Zvičinou vdala.
Od mala mne přitahovaly věci tajemné, a když jsem ve svých 18 letech poprvé našla informace o reinkarnaci a minulých životech, jasně jsem uvnitř sebe cítila, že tam je vysvětlení různých věcí, které se nám v životě dějí...
V životě jsem si prošla řadou těžkých zkušeností, které mne nesmírně posílily a obohatily. To jsem si ve chvílích jejich prožívání samozřejmě neuvědomovala. Za svou více než dvacetiletou praxi kadeřnice jsem vyslechla nekonečnou řadu příběhů a často jsem byla pro své zákazníky i důležitou psychologickou a duchovní podporou.
Mnohokrát si lidé přišli ulevit své duši, úprava účesu byla jen záminkou pro jejich cestu za mnou.
Mé stále se zhoršující zdravotní problémy a životní facka s mírnými příznaky mrtvičky, ke které mi lékaři nikdy nedali vysvětlení, mne donutily se už opravdu hlouběji zajímat o životní zákonitosti.
Spousta lidí ji odkládá s prohlášením, že jim nejde číst.. Tím dávají svému okolí jasně na srozuměnou, že jejich cit je ještě do určité míry uzavřen. Poselství je kniha, kterou je potřeba číst pouze citem, aby měla pro člověka ten pravý přínos. A brzy člověk zjistí, že pouze číst nestačí. Je to kniha, která se musí prožít. A každému se dostane do rukou v pravý čas, kdy je schopen s ní pracovat.
Ke mně přišla v mých 41 letech. Do té doby jsem toho stačila prožít spoustu a často to byly pro mou duši opravdu těžká prožívání. Ale při četbě Poselství najednou můj život začal dostávat úplně jiný rozměr, vše začalo dávat obrovský smysl a začalo se mi skládat jako puzzle do stále jasnějšího a jasnějšího obrazu. Dnes jsem Bohu nesmírně vděčná, za každou dosavadní chvíli, kterou jsem směla prožít a najít v ní ta obrovská ponaučení pro mé celé bytí, ne pouze pro tento jeden současný život.
Má touha vědět víc mne stále vede kupředu. Přivedla mne i ke studiu astrologie. Astrologie nám dává obrovskou možnost zorientovat se ve svém životě, uchopit ho do vlastních rukou a nenechat se dál životem vláčet. Ale pouze pochopením a přijetím životních zákonitostí můžeme začít svůj život vědomě řídit. Astrologie nám poskytuje náš horoskop narození jako mapu, se kterou se nám snáze životem půjde. Ale rozhodně není pro život nezbytná. Znalost Božích zákonů pro šťastný život nezbytná je.
Horoskop narození je naše vysvědčení za minulé životy. Na jakou duchovní úroveň jsme při prožívání předešlých inkarnací vlastní pílí došli, s takovým horoskopem zrození se rodíme do tohoto života a je jen a jen na nás, jak současný život pro svůj další vývoj využijeme, o kolik se v našem osobním duchovním vývoji posuneme výše k vytouženému cíli, či život promarníme a příště budeme startovat ze stejného místa, pokud ne ještě z horšího... Pád ducha do stále nižších úrovní je něco, co si člověk vůbec neuvědomuje a jen se diví, proč se mu dějí v životě věci pro něj tak nepříjemné.
Velikou chybou je, že velké množství lidí svému duchovnímu životu nevěnuje žádnou pozornost. A spousta těch, kteří vědí, že mají nějaký duchovní život, ho odděluje od "běžného života" v realitě. Ale náš viditelný život, i ten neviditelný tam uvnitř, jsou jedno. Dokonce ten náš vnitřní život citový, myšlenkový, je mnohem důležitější, protože jím se řídí celý náš život hmotný, očima viditelný.
Až pochopíme, jak důležitou součástí celku jsme každý sám za sebe, začneme si sebe správně vážit a uvědomovat si svou vlastní hodnotu, až s pokorou přijmeme život se všemi jeho zákonitostmi, otevře se nám úplně nový svět.